Jdi na obsah Jdi na menu

11. 12. 2016

Přečteno  za listopad 2016

 

Tento měsíc to byla na čtení bída. Přišla nemoc, které jsem se nemohla zbavit, chyběla energie a pozornost. Takže to tentokrát bude spíš o filmech a seriálech, než o knížkách, i když něco (málo) jsem přeci jen přečetla. 

Změnila jsem koncept celého článku, protože si pár z vás "stěžovalo", že je na blogu málo fotek. Tak jsem se rozhodla spojit Přečteno a Knižní chvilky dohromady. Jak se vám tedy líbí takové měsíční shrnutí?

 

 

slepi-ptaci---rec1.jpg

 

Nejdřív jsem se vrhla na Slepé ptáky. Propojení detektivní zápletky s moderními technologiemi žeru, takže jsem si je skvěle užila. Recenzi najdete ZDE.  

 

winter-rec1.jpg

 

Pak jsem se pustila do pěkné bichličky a navíc hooodně očekávané knihy - Winter. Bohužel právě uprostřed těch 800 stran přišla nemoc a nechuť číst. Nakonec jsem si to užila i s tou týdenní přestávkou, kdy jsem prostě nečetla. A tohle bylo vážně parádní zakončení série. Recenzi si můžete přečíst ZDE.  

 

dvur-trnu-a-ruzi--rec1.jpg

 

Následovala knihy, která už byla restem, protože jsem se jí docela obávala - Dvůr trnů a růží. Asi víte, že já a Sarah J. Maas nejsme velké kamarádky, i když se to postupně zlepšuje. Byla jsem překvapená, že Dvůr trnů a růží mě bavil a líbil se mi. Více se dočtete v recenzi ZDE.

 

sepot-podzemi-rec1.jpg

 

A jako úplně poslední knihu jsem přečetla Šepot podzemí, třetí díl z urban fantasy série Peter Grant. Baví mě autorův styl, smysl pro humor a nápady. Navíc jsem se v tom neztrácela tak, jako v předchozím díle, takže spokojenost. Více se dozvíte v recenzi ZDE.

 

 

 

 

Filmy a seriály za říjen a listopad

 

V minulém přečtenu jsem úplně zapomněla na shrnutí toho, co jsem za říjen viděla. Tak to spojím s tím listopadovým - a bude toho kapku víc:)

 

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

V říjnu jsem se sestrou vyrazila do kina na Sirotčinec slečny Peregrinové. Miluju Tima Burtona, a i když tohle není jeho nejlepší film, tak se mi to líbilo. S knihou to nemá skoro nic společného, ale paradoxně mi to vyhovovala. Správný mix akce, podivnosti, humoru a romantiky se skvělou hudbou a sladkým koncem.

 

Suicide Squad

No, já vám, nevím. Harley je skvělá, o tom žádná, ale nijak mě to nezaujalo - vinu na tom má i to, že jsem u toho žehlila a občas jsem musela koukat na to, co dělám, takže jsem se v tom kapku ztrácela. Na mě to bylo až moc překombinované. 

 

Good Witch (myslím, že 6 epizod z 2. série)

Je to taková naivní blbost na úrovni odpoledního programu v televizi, ale milá a (přehnaně) optimistická - a když je vám špatně, tak se na to kouká docela dobře. 

 

Star Trek Voyager (cca 6 až 10 epizod, nepočítám to:)

V rámci nemoci jsem si pustila pár dílů z páté řady Star Trek Voyager - ano, miluju tenhle seriál. Obzvlášť Chakotaye, Sedmou a Borgy (a ne nejsem na holky ani masový vrah:)

 

Lucifer (asi 3 nebo 4 epizody, přesně to nevím)

Na toho koukám pravidelně. Absolutně ten seriál žeru, i když nemá s komiksovou předlohou nic společného.

 

Junjou Romantika (1 série - 12 dílů)

Jo, mám ráda anime, ale pečlivě si vybírám, protože Japonci dokážou být fakt pěkní zvrhlíci. Na tohle jsem narazila u Vendey, které tudíž nepřímo může za to, že jsem nečetla. Dala jsem celou první sérii. Bylo to chytlavé, ale na můj vkus už přeci jen trošku na hraně, navíc ty vztahy se vyvíjely strašně nelogicky, jeden krok dopředu, dva zpátky.

 

Seikaiitchi Hatsukoi (2 série - 12+12 dílů + OVA)

Tohle byla trefa do černého, protože jsem během chvilky zhltla obě série (celkem 24 epizod). Jedná se zase o yaoi (tedy pár muž/muž) a odehrává se to v nakladatelství, konkrétně v oddělení, které vydává mangu. Právě vydávání mangy tu hraje důležitou roli, což jsem ocenila, protože samotná romantika mě většinou nebaví. Vztahy tady byly o dost logičtější a uvěřitelnější, takže palec nahoru. K tomu jsem zvládla ještě hodinové ova, které se věnuje Yokozawovi. Toho jsem si oblíbila, takže jsem byla ráda, že i on se dočkal svého příběhu a našel své štěstí. A navíc jsem usoudila, že nutně doma potřebuju Soratu, což je mimochodem kočka, která je naprosto, ale naprosto rozkošná:)

 

Fantastická zvířata a kde je najít

A samozřejmě jsem nemohla chybět v kině na Fantastických zvířatech. Vyrazila jsem na ně, i když jsem byla nemocná, což se mi těžce nevyplatilo. Ten smích totiž mému bolavému krku neudělal vůbec dobře a vyvolal u mě několikadenní záchvaty tuberáckého kašle. Ale mé náladě to dobře udělalo na 100 %. Bylo to neskutečně vtipné, milé, a i když místy naivní a hlavně v závěru i dost nelogické, tak prostě roztomilé. A chci domů Hrabáka. (I když jsme asi některé lidi pohoršily tím, když jsme se ségrou začaly rozebírat, jak užitečný by takový zlodějský domácí mazlíček byl a jak bychom nemusely chodit do práce. Jojo, prostě nejsme tak hodné a čestné jako Mlok Scamander:)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kristie - Komentář

11. 12. 2016 12:37

To já jsem Sarah J. Maas naprosto propadla a fakt se mi její knížky líbí, i když naprosto chápu i ty negativní názory, sama bych ty její knížky dokázala zkritizovat, ale prostě mě strašně baví. :D Nicméně je fajn, že se ti Dvůr líbil, to jsem zvědavá, co povíš na ten druhý díl. :D :)
Od Bena Aaronovitche jsem zatím četla jen ty Řeky Londýna, ale to se mi dost líbilo, takže se těším na ty další díly. :)
Suicide Squad se nikomu nelíbí. :D Já osobně jsem se na to nejdřív i docela těšila, pak jsem ale viděla Batman vs. Superman a mé natěšení padlo. :D
Fantastická zvířata byla bezva! Už se těším, až se na to podívám znovu. :)