Jdi na obsah Jdi na menu

30. 3. 2017

Tím správným způsobem roztomilá kniha

 

probuzeni-simona-spiera---rec1.jpg

 

Šestnáctiletému Simonovi Spierovi se líbí kluci, ale zatím není připravený sdělit světu pravdu o své sexuální orientaci. Svěří se pouze Blueovi, s nímž si píše e-maily, aniž by znal jeho pravou totožnost. Jediné, co ví, že Blue je taky homosexuál a chodí s ním na stejnou střední školu.

Všechno se zkomplikuje ve chvíli, kdy se Simonova a Blueova důvěrná e-mailová konverzace dostane do rukou Martina Addisona. Martin není zlý, ale líbí se mu Simonova nejlepší kamarádka Abby, a tak Simonovi navrhne ne právě férovou dohodu: Simon mu dohodí Abby, jinak na internetu zveřejní jeho e-maily. Simon se obává, že pokud by se citlivá konverzace s Bluem objevila na veřejnosti, tak by s ním Blue, který si pečlivě střeží soukromí, přerušil veškeré kontakty. A to nemůže dopustit, protože se do něj tak trochu zamiloval…

 

Srknu si piva, které je až neuvěřitelně odporné. Nečekal jsem, že bude chutnat zrovna po zmrzlině, ale co to kurňa je? Lidi běžně lžou, pořizují si falešné doklady a snaží se tajně proplížit do barů – a všechno kvůli tomuhle? To bych se vážně radši líbal s Bieberem. Se psem. Nebo s Justinem. Každopádně to ve mně vzbuzuje mírné obavy – jestli je pravda o alkoholu takováhle, nedělá se zbytečně humbuk i okolo sexu?

 

Simon má smysl pro humor, herecký talent, miluje hudbu, Harryho Pottera a sušenky Oreo. Nepatří, nepije a nedělá žádné průšvihy, takže je to vlastně hodný kluk, kterého by každý z nás bral za syna. Nepůsobí přitom jako nudný slušňák, ale jako milý, vtipný a správně roztomilý kluk, co se ocitl na pomezí dětství a dospělosti a snaží se s tím co nejlépe vypořádat.

 

Simon má skupinku přátel, kteří mu stojí po boku: fotbalistu Nicka, co hraje na kytaru, zpívá a paří videohry, Leu, co zbožňuje mangu, slash fanfikci a parádně kreslí nebo roztleskávačku Abby, která se věnuje tanci a chodí se ním do dramatického kroužku. Nechybí ani Simonova ne právě obyčejná rodina: rodiče se slabostí pro reality show a dvě sestry, s nimiž má velmi dobré vztahy, ale zároveň i ony skrývají svá tajemství. Na scéně se objeví i další vedlejší postavy: tichý fotbalista Bram Greenfeld nebo Cal Price, který dělá inspicienta ve školním divadelním souboru a až podezřele často se na Simona usmívá. A Simon má podezření, že právě Cal by mohl být Blue…

 

Mám pocit, jako bychom byli jediní přeživší po zombie apokalypse. Wonder-woman a gay-mozkomor. Vyhlídky na zachování druhu nevypadají moc růžově.

 

Becky Albertalli napsala knihu o homosexualitě, takže nechybí téma předsudků a školní šikany, ale nejedná se o žádný nervy drásající příběh. Naopak celá kniha se nese v odlehčeném, humorném a pozitivním duchu. Tomu odpovídají i vztahy Simona s jeho rodinou, které působí trochu idealisticky. Simon opravdu není žádný nesnesitelný puberťák a jeho rodiče jsou sice trošku zvláštní, ale jinak naprosto úžasní. Klidně bych se od rodiny Spierů nechala adoptovat. Nechybí ani chytré a citlivé myšlenky, které vás osloví, ať už je vám náct nebo víc, případně si budete říkat, že je škoda, že v době vaší puberty žádná taková knížka nebyla, protože pak byste si možná nepřipadali tak sami. Největší předností knihy ale zůstává slovní humor. Není to kniha, u které se budete smíchy popadat za břicho, ale prostě se budete spokojeně zubit a pochechtávat, protože je to celé… no, prostě roztomilé. Takovým tím správným způsobem.

 

Rodiče si vymění pohled. „Ale teď pro tebe něco máme.“

„Další nevhodnou historku o mém kojení?“

„Synku, tebe nic jiného než prsa nezajímalo,“ řekne táta. „Nechápu, že se z tebe stal gay.“

„Moc vtipný, tati.“

„Viď?“

 

Vzala jsem si knihu s sebou na cestu vlakem a než jsem dojela do cíle, byla jsem klidná a měla jsem dobrou náladu – a to jsem předtím byla naštvaná a unavená. Takže si v knihovně zakládám poličku se štítkem: Proti depresi, špatné náladě a únavě. A Probuzení Simona Spiera tam bude mít čestné místo, hned vedle prvních třech dílů Harryho Pottera (což by Simona jistě potěšilo) a vedle Nedej se od Raibow Rowell.

 

Přesto od Probuzení Simona Spiera neočekávejte nějakou převratnou novinku v žánru young adult literatury. Upřímně, úplně nechápu všechna ta ocenění, protože obsahově i stylisticky mi nepřijde až tak výjimečné. Probuzení Simona Spiera bylo čtivé, vtipné, milé a roztomilé, ale že by tématem, hloubkou či zpracováním nějak vybočovalo z young adult žánru, to zase ne.

 

Probuzení Simona Spiera je prostě oddechovka, co vám zlepší náladu, protože z ní přímo prýští optimismus a zvláštní roztomilé kouzlo, co vás zahřeje na duši a vyvolá vám úsměv na rtech. I když si nejsem jistá, jestli to kouzlo neobjeví pouze lidé, kteří se v tom velkém, zlém a nechutně normálním světě cítí být tak trochu jiní a osamocení. Na druhou stranu Probuzení Simona Spiera se stalo bestsellerem, takže lidí, co se cítí stejně, bude na světě hodně. A to dobře.

 

Becky Albertalli, Probuzení Simona Spiera, únor 2017

 

databaze-knih1.jpg

 

 

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Databázi knih

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář