Jdi na obsah Jdi na menu

5. 10. 2017

Zlomí Růže a dýka kletbu?

 

ruze-a-dyka---rec.jpg

 

Šeherezáda aj-Chajzurán utekla z města Rej stiženého zkázou. V poušti se snaží ochránit svou rodinu, přijít na to, kdo je přítel a kdo nepřítel, a hlavně jak zlomit kletbu, která postihla Chálida. Touží totiž po tom, aby se mohla vrátit ke svému manželovi, o němž už dávno ví, že to není netvor jen z rozmaru zabíjející nevinné dívky…

Šeherezáda má spoustu starostí, které jí znemožňují soustředit se pouze na zlomení kletby. Mnoho lidí by ji totiž jako manželku krutého krále raději vidělo mrtvou a neváhají ohrožovat ani život její mladší setry Írsy. Džahandár, Šeherezádin otec, leží v kómatu a odmítá z rukou pustit tajemnou knihu. Strýček Rézá chce pomstít smrt své dcery Šívy a také Tárik, který Šeherezádu stále miluje, se nenechá odradit od plánovaného válečného tažení proti Chálidovi, kalifovi Chorásánu. A tak Šeherezádě nezbývá nic jiného, než se naučit ovládat svou magickou moc a najít si nové spojence, kteří ji pomohou odvrátit válku i zachránit Chálida…

Šeherezáda má pořád stejně tvrdou hlavu, prořízlou pusu a výbušnou povahu, takže si svoji už tak dost těžkou situaci občas ještě komplikuje. Chálid se trápí tím, jaké utrpení přinesla kletba jeho království a obyvatelstvu. Ostatní postavy žijící v paláci, jako Džalál a Despina, se zde ale vyskytují jen sporadicky. Prostor totiž dostala Šeherezádina rodina: Šeherezádina mladší sestra Írsá, který už nechce být pouze obětí okolností, její otec Džahandár toužící po ztraceném postavení a moci, nebo Tárik, Šeherezádin přítel z dětství a její první láska, který si pomalu uvědomuje, že jeho sny o společném životě s Šeherezádou se nenaplní, o to víc se ale touží Chálidovi pomstít.

Renée Ahdieh píše velmi čtivě a chytlavě a umí zdařile vykreslit exotické prostředí a budovat atmosféru, takže máte pocit, že jste se ocitli uprostřed pouště, přepychového paláce nebo v ruinách města. Kvůli tomu se Růže a dýka – stejně jako první díl – čte prakticky sama a není problém ji přelouskat za jediný den.

Renée Ahdieh se při psaní prvního dílu s názvem Pomsta a rozbřesk inspirovala pohádkami Tisíce a jedné noci, především příběhem Šeherezády. Pomsta a rozbřesk přinesla romantický příběh o zakázané lásce v exotických kulisách, který mě okouzlil. Růže a dýka se posunula směrem ke klasické young adult fantasy. Romantiky výrazně ubylo, zato ale přibylo akce, tajemství, magie a objevilo se i pár překvapivých zvratů. 

Přesto ale z nějakého záhadného důvodu víc fungovala ta romantika v exotickém hávu než dobrodružný fantasy příběh. Pomstu a rozbřesk táhly postavy Šaherezády a Chálida a jejich pomalu se rodící vztah, jenže v Růži a dýce si jich pohromadě moc neužijeme. Stejně tak mi vadila výměna vedlejších postav. Džalál a Despina se tady téměř nevyskytují, což si vážně nezasloužili. Také tempo vyprávění není vyrovnané. První polovina, kdy Šeherezáda plánuje, je zbytečně dlouhá, v druhé polovině se ale děje tolik věcí, až autorka sama sobě neposkytla prostor, aby je pořádně popsala a vysvětlila.

Růže a dýka nedosáhla laťky, kterou nastavila Pomsta a rozbřesk, ale přinesla čtivý a chytlavý fantasy příběh v exotických kulisách. Nejlepší na tom je, že uzavřela příběh Chálida a Šeherezády, takže už nemusíme netrpělivě čekat na to, jak to s nimi dopadne. I tak si Renée Ahdieh nechala nenápadně otevřená vrátka pro případné pokračování, nebo alespoň doplňující novely, protože třeba Despina, Irsá nebo dokonce i Tárik (přestože byl v obou dílech otravný) by si zasloužili vlastní příběh. Doufám, že se autorka do tohoto exotického světa vrátí a věnuje vedlejším postavám vlastní dobrodružství. Zasloužily by si ho. A čtenáři taky.

 

Renée Ahideh: Růže a dýka (Pomsta a rozbřesk 2), Cooboo, srpen 2017.

 

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Databázi knih.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář