Jdi na obsah Jdi na menu

20. 10. 2014

Sirotčinec slečny Peregrinové skrývá podivné děti

  

sirotcinec-slecny-peregrinove.jpg

 

  Název: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné   děti

  Série: Sirotčinec slečny Peregrinové 1

  Autor: Ransom Riggns

  Datum vydání: červenec 2012

 

Šestnáctiletý Jacob Portman strávil dětství tím, že poslouchal fantastické příběhy svého dědečka Abrahama. Příběhy o děsivých monstrech, které ho chtěla zabít, o kouzelném a bezpečném velšském ostrově, co ho hlídá pták kouřící dýmku. A o sirotčinci, v němž žila levitující dívka, nadlidsky silní sourozenci, chlapec, ve kterém bydlely včely, a další podivné děti.

Abraham Portman navíc zanechal svému vnukovi krátký a nejasný vzkaz, že si přeje, aby odjel na onen ostrov a nalezl jakousi smyčku a ptáka. 

Rozjezd příběhu je spíše pozvolný, protože trvá sedmdesát stran, než se dostaneme na ostrov a ještě dalších pár desítek stran, než se Jacob setká s podivnými dětmi. Ve čtení to ale nijak nebrzdí a dodává ději na reálnosti. Charaktery postav působí velmi lidsky. Což ale neznamená, že jsou sympatické, protože jako každý člověk mají své dobré i špatné stránky. Zvláštností je, že příjemněji působí podivné děti ze sirotčince slečny Peregrinové než „normální“ lidé. Nebo alespoň některé z nich. Řada podivných dětí nemá v příběhu příliš prostoru, takže je těžké si k nim vytvořit nějaký vztah a pochopit, jaké jsou. 

sirotcinec---recenze2.jpg

Ransom Riggs prokázal značný spisovatelský um, cit pro krásný jazyk a bohatou slovní zásobu. Jeho styl je velmi čtivý a svižný, ale nijak jednoduchý To nebývá v young adult literatuře příliš zvykem, takže lze těžko posoudit, jestli to bude dospívajícím čtenářům připadat zajímavé, nebo jestli je budou dlouhá souvětí a cizí slova od čtení spíše odrazovat.

 

Důležitým, ale také problematickým prvkem knihy je čas. Jedna dějová linie se odehrává v současnosti, druhá v roce 1940. Přitom se ale i v soudobé části vyskytují výrazy a slovní obraty, které jako by vypadly ze čtyřicátých let. Celkově kniha působí dojmem, že není ukotvená v reálném čase, což čtenáři může připadat trochu zmatené a rušit ho při čtení. 

sirotcinec---recenze.jpg

V knize nechybí ani trocha romantiky, která je ale příjemně starosvětská a také komplikovaná. Celá kniha má pomalejší tempo a skutečnou akci si autor schoval až na samý závěr, kde na čtenáře čeká také pár překvapení. Konec románu je hodně otevřený, takže patřičně navnadí na pokračování s názvem Podivné město, které vyšlo v srpnu 2014.

 

Nedílnou součástí Sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti jsou i černobílé fotografie. Ty příběh nejenom krásně ilustrují, ale přímo se stávají jeho součástí, protože zobrazují konkrétní postavy nebo scény z knihy. Fotografie jsou zvláštní, až bizarní, takže skvěle umocňují tajuplnou atmosféru. 

sirotcinec---recenze3.jpg

Ransom Riggs přišel s pečlivě promyšleným, netradičním příběhem s lidskými postavami a dobře vybudovanou atmosférou tajemna. V Sirotčinci slečny Peregrinové pro podivné děti, který byl jeho románovým debutem, prokázal, že patří mezi talentované spisovatele a nebojí se do young adult literatury přinést něco nového a neotřelého.

 

Recenze byla poprvé publikována na blogu Děti noci. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář