Jdi na obsah Jdi na menu

28. 3. 2014

 Sto tisíc království: Pozoruhodný magický svět obydlený smrtelníky i bohy 

 

sto-tisic-kralovstvi---obalka.jpg

 

 

Název: Sto tisíc království

 

Série: Dědictví 1

 

Autor: N. K. Jemisin

 

Nakladatelství: Argo

 

Datum vydání: duben 2013

 

 

Sto tisíc království tvoří svět, kterému vládne mocná a krutá rodina Arameri pomocí nebezpečného a zrádného nástroje – boha a jeho tří potomků uvězněných v lidských tělech.

Ale zpátky na začátek. Existovali tři bohové – Pán Dne, Pán Noci a Paní Úsvitu a Soumraku – a mezi nimi vládla nenávist, touha po zničení, láska, přátelství i žárlivost. Ta dohnala Pána Dne k tomu, aby zavraždil Paní Úsvitu a Soumraku a Pána Noci k tomu, aby její smrt pomstil – v souboji se svým bratrem byl ale poražen a za trest společně se svými třemi dětmi uvězněn v lidském těle. A poskytnut jako nástroj moci rodině Arameri, které věrně sloužila Intempasovi, Pánu Dne, který se stal jediným pravým bohem…

Yeinne Darr, vládkyně malého a nevýznamného státečku na barbarském Vysokém Severu přijíždí do Nebe, hlavního města Sta tisíc království, kde se nachází i stejnojmenný palác rodiny Arameri, v němž se odehraje většina příběhu. Pozval ji sem Dekarta, hlava rodiny Arameri, aby z ní učinil jednoho ze svých dědiců, kteří se mohou stát příštím vládcem. Yeinne nemá žádné kontakty, přátele ani zkušenosti s intrikováním, takže je jí jasné, že je na šachovnici pouhým pěšákem, kterého kterákoliv strana neváhá obětovat. Přesto je rozhodnutá přežít – a odhalit toho, kdo zavraždil její matku. Za tímto účelem neváhá navázat ani nebezpečné a nejisté spojenectví s Nahadothem, Pánem Noci a jeho potomky. Bohové ale mají s Yeinne své vlastní záměry. A ty se nutně nemusí shodovat s těmi jejími…

N. K. Jemisin vytvořila propracovaný magický svět obydlený velkým množstvím národů a ras s různými kulturami, jazyky a zvyky. Tento svět je zde ale spíš jen naznačen a jeho popis může být pro spoustu čtenářů trochu těžkopádný a matoucí. Drtivá většina příběhu se totiž odehrává v Nebi, paláci rodiny Arameri, což je svět sám pro sebe, kde vládne zvrácená krutost, kastovní rozdíly, touha po moci, necitelnost a předsudky. Do Nebe, které ale Yeinne připomíná spíš peklo, dosadila autorka nejrůznější postavy i samotné bohy. Yeinne je silná hrdinka, která se s nastalou situací snaží vypořádat, jak nejlépe dokáže. Dělá chyby, ale vzápětí se z nich učí, sleduje vlastní cíle, učí se pochopit krutá pravidla hry Arameriů, ale zároveň si zachovává svou lidskost a morální zásady. Když pochopí, že její porážka je nezvratná, tak se ji rozhodne přijmout s hrdě vztyčenou hlavou – a předtím, než k tomu dojde, ochránit svůj národ na dalekém Vysokém Severu. Ještě zajímavější – a o hodně komplikovanější postavy než samotná Yeinne a příslušníci rodiny Arameri – jsou bohové, kteří jsou v Nebi uvězněni. Autorka se možná vzdáleně inspirovala řeckou mytologií, protože bohové zde mají určité lidské vlastnosti a tužby, ale přitom to jsou stále božské bytosti, takže některé způsoby lidského uvažování, smýšlení a cítění jsou jim prostě vzdálené. Jemisin vytvořila mnohovrstevnaté postavy s komplikovanými charaktery, ale přesto něco čtenáři brání tomu, aby se s nimi ztotožnil, nebo je úplně pochopil. Možná je to originální styl, kterým je kniha napsána, možná to, že postavy jsou příliš jiné než my.

Byla jsem překvapená, že jsem někde Sto tisíc království viděla zařazeno meziyoug adult fantasy. Pravděpodobně k tomu došlo tím, že hlavní hrdince Yeinne je devatenáct let. N. K. Jemisin si ale vymyslela vlastní magický svět, kde všechny pravidla naší společnosti neplatí, takže definice žánru skrze věk hrdinky tu postrádá smysl. Nevidím důvod, proč by po knize nemohly sáhnout i nižší ročníky – naopak. Ale pokud budou očekávat klasickou knihu z produkce běžné young adult fantasys dobrodružným příběhem, jednoduchým jazykem, instantní romancí, trochu spratkoidním, ale okouzlujícím hlavním hrdinou kolem dvacítky, tak by čtenáři mohli být překvapeni. A to i dost nemile.

N. K. Jemisin má originální styl psaní, který jí pravděpodobně vynesl všechna ta ocenění (a nutno podotknout, že právem), kdy střídá popisy prostředí s dialogy mnohdy připomínajícími balancování na hraně propasti, dobrodružnými honičkami a nebezpečné situace s lyrickými pasážemi, kde zachází s jazykem velmi moderně. Neváhá použít ani méně obvyklé – ale v moderní literatuře velmi oblíbené prostředky – přerušování toku vyprávění, přesuny v čase, rozdělení věty a vkládaní jiných myšlenek, nejrůznější odbočky, jimiž příběh ozvláštňuje a komplikuje. Autorčin styl klade na čtenáře nároky, aby četl pozorně, přemýšlel a dával si dohromady souvislosti.

Sto tisíc království je ten druh knihy, které je snadno možné nepochopit. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud knihu začnete číst ve chvíli, kdy padáte únavou a hlavou se vám honí myšlenky na něco úplně jiného, tak vám bude připadat, že je to jen snůška dojmů a pojmů, které nedávají žádný smysl. Tentokrát je ale chyba na straně čtenáře, ne autorky. Pokud čtete pozorně, zjistíte, že autorka má děj perfektně promyšlený – a že i zdánlivě nedůležité detaily mají v příběhu své místo a dohromady vytváření velkolepý příběh o lidech a bozích, lásce, vášni, žárlivosti, nenávisti, touze po moci, koncích – a nových začátcích.

Překvapila mě hutnost knihy. Sto tisíc království má pouze 283 stran, ale přesto jsem měla pocit, jako bych četla mnohem delší knihu. Ne proto, že by mě to nebavilo. Autorka prostě do poměrně skromného počtu nacpala velkolepý příběh – až jsem se divila, jak se jí něco takového podařilo. Někdo jiný by z toho udělal klidně deset dílů – a celé to tím pohřbil. Tohle je přesně ten druh knihy, kdy jste na jednu stranu rádi, že má uzavřený příběh a vy nemusíte čekat na pokračování, ale přitom byste chtěli číst dál. Naštěstí autorka napsala dvě volná pokračování s jinými postavami, z nichž některé nám byly už ve Sto tisíc království představeny.

Co je potřeba vyzdvihnout je překlad a obálka knihy. Překladu se chopila Jana Rečková, skvělá česká autorka fantasy, která má vlastní neotřelý styl psaní – a ten je v určitých bodech tomu Jemisinové podobný – s jistě nesnadnýn úkolem si bravurně poradila. Oproti originálu se české vydání Sta tisíc království dočkalo vlastní obálky, což vítám. Česká obálka je jednoduše krásná, i když vám o příběhu nic neprozradí. Samotný název Sto tisíc království je taky nic neprozrazující, ale dohromady rozhodně zaujmout – a navodí tu správou atmosféru. Jedinou výraznější chybou jsou snad anotace. Jak jsem zmínila, popsat nějak inteligentně o čem Sto tisíc království je a jaké je, je dost nesnadné. Díky tomu jsou anotace – i ty originální i české – vcelku nic neříkající, což může dost lidí od čtení odradit. Já jsem například teprve až po dočtení prvního dílu pochopila o čem a o kom budou další dva díly, které tvoří volné pokračování trilogie Dědictví. Ta se odehrává ve stejném světě, ale každá z knih má jiné hlavní postavy a vlastní originální a uzavřený příběh, který vypráví.

Doufám, že následující dva díly budou vydány v češtině, protože se toužím co nejdříve vrátit do tohoto pozoruhodného světa obydleného smrtelníky i bohy – a prožít s nimi nový příběh.

Hodnocení: 92% 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář