Jdi na obsah Jdi na menu

12. 6. 2015

Co se stalo – Květen

 

Květen. Měsíc, kdyby všechno podle názvu mělo být v květu. Až na to, že v současné době je půlka věcí v květnu už odkvetlá. A kvést začínají věci, které alergikovi dokáží způsobit spoustu nepříjemností: kaštany, akáty, lípy a jiné zlo.

 

Když mě přítel pozval na procházku do kaštanové aleje, s typickou neromantičností jsem se ho zeptala, zda se mě po těch pěti měsících, co jsem spolu, chce zbavit. Chudák vůbec nechápal, o čem to mluvím. „Jsem alergik,“ připomněla jsem mu. „Ahá, já na to úplně zapomněl, promiň. Tak se tam můžeme jít projít na podzim, to by šlo?“ „To by šlo,“ usmívám se. Aneb romantika s alergikem v praxi.

 

kveten---knihy.jpg

 

Měla jsem problém v práci, takže jsem ke své nezměrné radosti ještě jednou vyfasovala Ohniboje od Brandona Sandersona. Doufám, že jsem se s tím nakonec poprala úspěšně. Poté mi k druhému čtení taky dorazilo Tentokrát to vyjde od Gillese Legardiniera.

 

S přítelem jsme vyrazili na předávání Cen literárního fondu. Byla to velmi intelektuální, v několik ohledech zajímavá a ve spoustě ohledech neskutečně nudná akce. Ale byla jsem na sebe pyšná, že jakožto nejmladší a nejblonďatější osoba v celém sále, jsem se těm intelektuálním vtípkům plným latinských slovíček upřímně zasmála.

 

kveten---vystava.jpg

 

Poté jsem vyrazila na vernisáž Řemeslo malba do Galerie kritiků. Natočila jsem tam pro vás malý a asi ne zrovna super zajímavý vlog, ale to, že se mi z toho podařilo vůbec něco sestříhat, je prakticky zázrak. Spíš než o kulturní zážitek se jednalo o příležitost popovídat si nad skleničkou vína s přáteli:)

 

 

V květnu mám narozeniny, takže jsem si dala předsevzetí, že ještě před nimi zvládnu obejít některé ze svých (asi docela početných) doktorů. Hlavně takové ty oblíbené, že. No, zvládla jsem to, i když tam budu muset lézt ještě v červnu. Pak mě ale tak rok zase neuvidí. (Dneska už vím, že to bylo jen zbožné přání.)

 

V máji nemám narozeniny jen já, takže jsem stihla oslavu kamarádových devětadvacátých narozenin (je to ještě zajíček:) a oslavu kamarádových třicátin (máme je dva dny po sobě, takže jsme nyní oba prakticky důchodci:)

 

kveten---darky.jpg

 

A nakonec přišla řada i na mě – a 25. května mi bylo třicet. Publikoval jsem článek Kéž by mi bylo znovu patnáct, kde vysvětluji, proč bych nechtěla být mladší. I starší být taky nechci, ale tomu se asi nevyhnu. Sestra mě vzala sebou do Sephory, kde za mě utratila těžce vydělané peníze a koupila mi můj milovaný krém Total Moisture od Benefitu a dlouho vytouženou rtěnku a primer na oči od Sephory. Díky sestři. A jelikož jsem jediná v rodině, kdo umí péct, tak jsem si upekla dort. Na první pokus nedopadl vůbec špatně:)

 

kveten---narozeniny.jpg

 

Přítel pro mě uspořádal malou soukromou oslavu jen pro nás dva. Čekala na mě večeře, zapálené svíčky, krásná kytice a jako dárek jsem dostala další obraz do své sbírky. Ještě to u mě rozhodně nevypadá jako v galerii, ale pracuji na tom. Teda spíš přítel na tom pracuje:) Byla jsem z toho celá naměkko, protože si nepamatuju, že by nějaká oslava mých narozenin byla ve své podstatě tak obyčejná a přitom tak kouzelná.

 

A to bylo za květen vše. Jak jste se měli a co jste dělali vy?

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář