Jdi na obsah Jdi na menu

8. 5. 2015

Duben

 

Nikdy jsem neměla duben ráda. Byl to měsíc poznamenaný nepředvídatelným počasím, průměrnými teplotami, chvilkovými záblesky slunce a častým deštěm. V posledních letech ale v dubnu občas zažijete nádherné dny, můžete pobíhat jen v tričku, podivujete se, jak to všechno nádherně kvete, a máte pocit, že všechno prostě kvete dřív… než tomu bylo dříve. Ale pak najednou klesnou teploty, přijde déšť, padá sníh a vy si uvědomíte, že je to pořád duben. Ten nevyzpytatelný měsíc.

 

Měsíc, kdy vám je chvíli horko a chvíli vám mrzne zadek, kdy si uvědomíte, že definitivně začalo jaro i alergická sezóna, kdy nevíte, jestli máte nosit zimní kabát nebo koženou bundičku, kdy netušíte, jestli si ráno máte hodit do kabelky deštník nebo sluneční brýle. A předpovědi počasí vám moc nepomáhají. Ale i tak mám ten měsíc ráda… vlastně čím jsem starší, tím radši ho mám.

duben---prace.jpg

 

 

A co jsem v nevyzpytatelném dubnu dělala? Pracovala jsem, častěji vyrážela za kulturou a konečně si ulovila volný víkend s přítelem. Poprvé od začátku roku 2015. Zredigovala knihy Ça peut pas rater od Gillese Legardiniera, která byla naprosto skvělá, a Ohniboje, druhý díl série Zúčtovatelé, do Brandona Sandersona. Ta sice není nijak hrozná, ale už mi pekelně leze na nervy, protože je to všechno, jen ne snadná a bezproblémová práce.

 

Se sestrou jsem vyrazila do Rudolfina na odpolední koncert České filharmonie. Vážnou hudbu jsem měla vždycky ráda, i když netvrdím, že ji rozumím. Naopak, mám dokonalý hudební hluch. Nečekala jsem, že bych si ho mohla tak užít. Já, která nedokáže poslouchat, když k tomu nemá obrázky a nevím, kam s očima, když se nemám na co dívat. Hudba mi ale dokázala, že to jde. Jen sedět a poslouchat a prožívat a čučet do blba… A je to skvělé. V dubnu jsem taky dorazila na vernisáž City od Petra Maliny. Tam jsem sebou foťák měla, ale nic jsem nevyfotila.

duben---drazdany.jpg

 

S přítelem jsme si konečně urvali volný víkend a odjeli jsme z Prahy. Měla to být romantika. V pátek večer jsem zakotvila u kamen – romantické, opravdu, ale taky nutné, protože byla zima. V sobotu ráno bylo pod nulou a nás čekal výlet do Drážďan na výstavu Caspara Davida Friedricha. Vzala jsem si sebou kameru, že budu natáčet vlog, ale byla jsem tak zmrzlá, že jsem nakonec nevyfotila ani fotku. V neděli se konečně udělalo hezky, takže jsme s přítelem vyrazili na romantickou procházku a já si pak chvilku mohla užívat čtení na terase:)

 

V dubnu jsem po strašně dlouhé době (možná tak po tři čtvrtě roce) byla zase plavat. Dala jsem si obligátních padesát bazénů a málem jsem chcípla. Došlo mi, jak moc bez kondice jsem, takže s tím pomalu musím začít něco dělat.

 

duben---zoo---novy.jpg

Se sestrou a jejím přítelem jsme vyrazili o víkendu do Pražské zoo. Byla jsem tam naposledy jako malá holka s prarodiči, již už nejsou mezi námi. Žasla jsem, jak moc se zoo změnila. Krása. Řádila jsem tam jak malé dítě (možná i víc) a neskutečně si to užila. Počasí bylo nádherná a já poučená z předchozích nezdarů jsem sebou měla kameru a natočila vlog, na který se můžete už brzy těšit. I když ani to natáčení nebylo zrovna bez problémů… #bloggersproblem

 

duben---knihy.jpg

Nejzajímavější knihou, kterou jsem v dubnu přečetla, byl bezkonkurenčně Hedvábník od Roberta Gailbraitha. Je to prostě knížka, které byla napsána snad přímo pro mě. Dokonalá souhra. Největší radost mi udělalo Šepotání od A. G. Howard, které jsem dostala na recenzi od CooBoo. A taky Pán ohně od Petera Maye, jenž zase přiletělo jako e-book od knihcentra, s nímž jsem nově navázala spolupráci.

 

Neříkám, že je to za duben vše, ale tohle je to nejzajímavější. A pořád nevím, jestli to je skutečně zajímavé. A jak jste se v dubnu měli vy?

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Lumos -

8. 5. 2015 18:21

To je hezký článek, je fajn podívat se do životů ostatních. Vždycky mě zaujme ta tvoje práce, baví tě to? Co přesně to obnáší? :) Hedvábník už na mě čeká doma, pustím se do něj snad hned po maturitě, protože jsem pěkně zvědavá!

Suzanne - Re:

8. 5. 2015 18:57

Děkuji. Jsem ráda, že se i takovýhle vykecávací článek líbí.
Jednoduše řečeno, snažím se, aby se ta kniha dala číst:) Hlídám, aby to bylo správně přeloženo, znělo to česky, vtipy byly skutečně vtipné, nebyly tam nelogičnosti, postavy si neměnily jména a pohlaví, nebyly tam hrubky a překlepy, nebyla rozjetá sazba a další věci. Chystám o tom samostatný článek, tak snad ho konečně dopíšu:)
Hedvábník je skvělý. Přeju hodně štěstí u maturity!

Blančitos - Mls

8. 5. 2015 17:48

Super článek! Já duben nikdy tak neřešila, spíš jsem vždy nesnášela počátek června, protože se skoro pořád něco psalo nebo učitelé zkoušeli. Jo, nechť žilo dohánění známek. :-) Jinak co to máš za dobře vypadající mls u Hedvábníka? :)

Suzanne - Re: Mls

8. 5. 2015 18:06

Děkuji. já už jsem se v červnu vždycky viděla na prázdninách, takže mi to nijak nevadilo. Kde jsou ty časy:)
Je to zákusek z Paula, přinesl ho sestřin přítel, když ještě sestra nedržela dietu:)) Takže nemůžu moc říct, co to je - byl v tom krém, šlehačka a jahody. Dobré to bylo, ale upřímně to vypadá líp než chutná:) Každopádně, já bych něco takového asi neupekla. Nebo možná upekla, ale rozhodně by to nevypadalo takhle hezky:)